Zámek

z roku 1786, nechal postavit tehdejší majitel včelnického panství JUDr. Josef Hilgartner, rytíř z Lilienbornu.

Severní roh náměstí a ulici Komenského zaujímá zámek obdélníkového půdorysu s prostranným nádvořím. Nejstarší část na hřebenu stráně svažující se straně na východ do rybníka "Mlýnského" jímž protéká potok kamenický, původem spadá asi do druhé polovice 17. století, proto nemá ani hražení ani opevnění. Nemá historie, ani stavitelských zvláštností, ani dějinných památek. Slouží za obydlí správcovo a ve světové válce byl v ní zřízen vojenský lazaret. Snad i dříve ty místnosti sloužily za nemocnici, jak lze se domnívati z nadpisu na pomníku, v louce při silnici štítenské r. 1860 postaveném a ukazujícím místo, kde „odpočívá přes 1000 bojovníků, kteří v Novoetinské nemocnici v Pánu zesnuli r. 1813 a 14."

Historie tuto naznačenou nelze však přesně zjistit, jen tradicí se udržuje. K původní této části zámku bylo za rytíře Lilienborna přistavěno západní křídlo podél silnice a později doplněn obdélníkový půdorys hospodářskými staveními na severní straně na zvýšeném nádvoří v horní části. Část původní asi zůstala nedotčena. Křídlo jižní a západní (roh náměstí a Komenského ulice) nižší, sloužilo patrně za obydlí majitele a snad i úřednictva, jak o tom svědčí parketové podlahy a krbová tělesa, nyní jest obilním skladištěm velkostatku; střední část, vlevo od vchodu z fronty západní od r. 1919 z části pronajatá. Zámecká budova

V roce 1924 byl zámek byl vyňat ze záboru. Obec z něho vymohla stodolu a ovčín vepřinec a hasičskou kůlnu s částí nádvoří za 14 400 Kč. Majitel zámku Richard Geymüller pronajal přední křídlo budovy zámecké (jižní strana) Bohuslavu Hrůzovi, jenž svým nákladem zřídil  v něm mechanickou pletárnu a osídlil tuto část 15. října. Ostatní místnosti obývání schopné majitel budovy dal upraviti a zřídil nové místnosti na pěkné soukromé byty, o něž jevil se veliký zájem v řadách továr. dělnictva.

V roce 1925 západní část zámecké budovy, bývalou stodolu, pronajal majitel strojnímu zámečníkovi Jos. Zíkovi, jenž svým nákladem ji přestavěl na dílnu, skladiště a byt. V tomto roce také majitel zámku přestavbami umožnil 20 rodinám, většinou dělnickým, řádné bydlení v úhledných bytech a tak vydatně přispěl k zmírnění bytové krise.

V roce 1929 Bohuslav Hrůza, majitel pletárny, koupil od obce se schválením Stát. pozemkového úřadu budovy obci přidělené pozemkovým zákonem (součást zámecké budovy čp. 1. na sever. straně a stodolu) za náhradu přidělovací ceny.

1946 - Strojní prádelna

Požadavek zřízení družstevní strojní prádelny MNV vydatně podporoval a po založení družstva zjišťování peněz na nejnutnější zařízení (členské poddíly [podíly] po 700Kčs). Brzy došlo ke splnění této potřeby, a prádelna byla připravována v části skladištní budovy hospodářského družstva v zámku. Vedoucím družstva byl zvolen Jaroslav Bienner.

1947 - Zařízení stroj. prádelny

Místní nár. výbor v rámci vyhlášeného 2 letého plánu připravoval se na jeho plnění pro jarní dobu a (s ?) družstvem strojní prádelny přikročil k adaptaci části skladištní budovy v zámku a zařízení topeniště pro 2 kotle a obstarání elektrické pračky, stolů, ždímačky a mandlu příslušním (s příslušným) rozvodem el.proudu.

1948 - Péče o zámek

MNV se zabýval záležitostmi řádného obhospodařování přidělených nemovitostí, zejména budovy zámecké, jejíž vnější stav byl velmi zchátralý, hlavně šindelová střecha, která vyžadovala radikální opravy. Charakter „naturálních“ bytů pro bývalé zaměstnance velkostatku byl zrušen, a pro všechny nájemníky bylo upraveno nájemné podle zákona přiměřené a levné. Na chodbách a v průjezdu bylo zařízeno elektrické osvětlení, na chodby vyvěšen nový domovní řád a správcem domu byl ustanoven Antonín Kubíček, po něm později František Průša. I ostatní nemovitosti naší obcí přidělené byly předmětem vážných jednání MNV, jak by se daly nejlépe hospodárně a prakticky uspotřebiti k dobru obce a celé veřejnosti.

1949 - Úřady MNV v zámecké budově

Dne 10.dubna přestěhoval se MNV s úřadovnou z budovy kampeličky do pěkně upravených prostorných místností v zámecké budově, kde byly zařízeny 3 kanceláře a velká zasedací síň.

Koncem dubna 1950 byla zahájena vnější úprava zámecké budovy pod kontrolou Státního památkového úřadu, podle směrnic a pokynů se soustředila na výměnu starých oken za nové, nejdříve v průčelí budovy, kde byla prováděna i úprava fasády v původním stylu. Objevené zbytky sgrafit v průčelí a v nádvoří neslibovaly praktický výsledek ani po stránce umělecko-historické ani v rozměrech, protože ve větších plochách nebyly již zjistitelné. Památkový úřad odložil myšlenku na obnovu sgrafit a nařídil jednoduchou omítkovou opravu s nátěrem odpovídajícím starobylosti budovy (barvu staré slonové kosti). Práce řidil Ladislav Buchta v rámci působnosti technického a hospodářského referenta Karla Milereta. Po úpravě průčelí došlo k výměně oken a k opravě fasády východního křídla s čelem do náměstí a konečně i západní zámecké fronty ve třídě stalingradské. Tato práce trvala až do zimy při denním zaměstnání 4 zedníků (Holoubek Jan, Hadrava Václav z Kostelní Radouně, Hrdlička Josef z Okrouhlé Radouně a Hrdlička František z Nové Včelnice – Karlova) a 2 pomocných dělníků (Mareš Matěj a Brožek František z Nové Včelnice – karlova, občas byl přibrán Bednář Boh. A Strašík Václav na vystřídání). Na omítku bylo použito jemného říčního písku z Jarošova a hydraulického vápna. Budova zámku, zrestaurována velmi značným nákladem, získala na vzhledu, stala se ozdobou obce a budí zaslouženou pozornost domácího obyvatelstva i cizích návštěvníků.

V roce 1951 oprava zámecké budovy pokračovala vně i uvnitř, kde bylo třeba. Byla přistavěna opěrný kamenná zeď k východnímu křídlu budovy, pod tzv. kaplí, byl vydlážděn po celé přední frontě rigol podřadnými dlažebními kostkami, opravena omítka budovy, dosazeno zbývajících 30 nových oken a okna byla natřena barvou. 12. září 1951 byla velká zasedací síň tehdejšího MNV propůjčena k umístění jedné třídy střední školy. Nová zasedací síň byla upravena z místnosti poradny, která se přestěhovala později do uprázdněného soukromého bytu a téže chodbě. Z bývalého bytu Karla Matějů, vedle úřadovny MNV, byla upravena sňatková obřadní síň a z velké místnosti bývalého bytu Augustina Dvořáka byla zřízena kancelář sekretariátu KSČ.

1954 – byl zřízen vodovod pro pitnou vodu v budově zámku. Dále zde byly nově vybudovány odpadové jímky. Rovněž byly upraveny kanceláře na MNV, tři bytové jednotky a zapuštění elektrického vedení do zdí.

1959 – oprava komínů zámku

1. srpna 1987 se úředníci Městského úřadu ze zámku odstěhovali.

Od 1. dubna 1990 zahájila provoz samostatná provozovna MNV Zámecká restaurace v prostorách bývalé školní jídelny v budově zámku. Provoz restaurace i vinárny je od pondělí do pátku. Sobota je vyhrazena pro konání akcí, svateb, večírků atd.

1991 byl původní záměr vybudovat ubytovací a rekreační zařízení s kapacitou 80 lůžek je nájemce, firmou 21 St. Century z Českých Budějovic pozastaven a tato prováděcí zabezpečovací práce. Zkrátka nemá další finance. Majitelem firmy 21 st. Century je pan Kryzl z Českých Budějovic, stavebním dodavatelem firma SATOH z J. Hradce. Je zde však nabídka na využití zámku jako sanatoria poúrazového léčení. Obecní úřad má enormní zájem na dokončení opravy zámku, jehož současný stav jistě nepřispíval ke vzhledu oce. Proto shání podnikatele, který by ve stavbě pokračovat. Zatím byly dosavadním nájemcem prostavěny asi 4 milióny korun. Nelze ani přehlédnout skutečnost, že se zahájením provozu zámku vzniknou pro míst občany nové pracovní příležitosti.

1992 – před dvěma roky 24. 5. 1990 pronajal ještě MNV v Nové Včelnici místní zámek panu H. P. Kryzlvi, podnikateli, sídlícímu v Českých Budějovicích, v blahé naději, že zde vyroste slibovaný hotel pro zahraniční turisty. Už jen půl roku zbývá do naplnění smluvního závazku a nic nenasvědčuje tomu,ž e to vyjde. Podle původní smlouvy, uzavřené na tři roky, platné tedy do května 1993, dosud neplatí žádné nájemné. Na druhé straně je však třeba říci, že obci přispěl částkou 900 000 Kč na adadptaci bytů v čp. 49 a přislíbil pomoc i při plynofikaci. Skutečností však je, že práce na zámku zůstaly stát a podle posledního jednání se zdá, že v zájmu obou stran je najít nového solventního zájemce. Není vyloučena ani soudní dohra. Dodatky č. 2 a 3 k nájemní smlouvě pozbyly platnosti, neboť pan Kryzl neobnovil práce na zámku.

1997 – bylo rozhodnut o prodat část zámku, kde je v provozu autodílna.

23. listopadu 2001 vypukl kolem osmé hodiny večer v zámku požár. Způsobil škodu 10 000,- Kč. Oheň, jak potvrdily policejní zdroje, založil neznámý pachatel v rohu jedné z místností v 1. patře a ten se rozšířil až na strop. Požár lokalizovali místní hasiči a jejich kolegové z J. Hradce. Ke zranění osob nedošlo. Požár asi způsobila neodborně instalovaná kamna.

 V roce 2003 byla přizvána odbornice na statické zajištění stavby a zjistila vážné narušení obvodového zdiva u řídla, sousedícího s ulicí B. Smetany. Tento havarijní stav přinutil město nechat provést nezbytné zajišťující práce v minimálním rozsahu tak, aby nedošlo ke škodám nejen na majetku města, ale hlavně na zdraví občanů, kteří kolem běžně procházejí. Starosta města J. hřebík poděkoval hasičům a skautům, kteří se ve volném čase podíleli na úklidu nádvoří a dalších prostor kolem zámku.

29. září 2004 městské zastupitelstvo schválilo přijetí grantu „nemovité kulturní památky“ ve výši 443 000,- Kč na provedení obnovy a záchrany zámeckého areálu, realizaci statického zajištění v celkové výši 974 691,- Kč. Smlouvu o dílo s firmou SASTA s.r. o. na provedení speciálních stavebních prací statického zajištění zámeckého křídla do ulice B. Smetany. Zastupitelé také odsouhlasili prodej zámku za 1 korunu pražské firmě HYPOKRASMED s. r.o., Praha za 1 Kč